24. dubna vyšel v Deníku N 2024/80 článek o Ferdinandu Peroutkovi, jehož juvenilní texty před časem edičně připravil a úvodní studií doprovodil náš kolega Daniel Řehák. S oporou v této publikaci článek mapuje raná období Peroutkovy tvorby, na niž mravenčí práce editora pomohla vrhnout nové světlo.
Jméno spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky bylo v poslední době spojováno zejména s kontroverzními mediálními výstupy bývalého prezidenta Miloše Zemana, bylo by však chybou jen na tuto kauzu redukovat celé Peroutkovo dílo. To se nyní v celé jeho monumentálnosti pokouší obsáhnout počínající elektronická edice jeho textů vydávaná Národním muzeem.
Díky badatelskému úsilí Daniela Řeháka se v prvním svazku Spisů podařilo ozřejmit dobu Peroutkova mládí i samotné počátky jeho literární tvorby, zahrnující mj. například nově nalezený román Nová matka (1913), který Peroutka publikoval pod pseudonymem, a drobné literární i publicistické prvotiny.
Řehák také v publikaci ukazuje několik dosud nejasných směrů, kudy se Peroutka (duševně i fyzicky) vydával na své – původně ne zcela zamýšlené – cestě k profesionální novinařině, a zároveň na základě práce s textovými prameny vyvrací některé mýty, které se kolem života a tvorby tohoto pozoruhodného žurnalisty v průběhu let vytvořily.
Prodlouženou online verzi článku si můžete přečíst na webu Deníku N.
