Česká literární bibliografie Czech Literary Bibliography

Retrospektivní bibliografie české literatury 1770–1945

Počet záznamů:cca 1 750 000
Excerpční záběr:cca 530 titulů
Seznam excerpovaných časopisů (xlsx)
Rozsah excerpce: česká a světová literatura, literárněvědné studie, divadlo, film, filozofie, publicistika a politika
Excerpovaný materiál: noviny, časopisy, almanachy a sborníky
Chronologický záběr:  1770–1945
Jazyky:čeština, slovenština, němčina
Forma citace: Retrospektivní bibliografie české literatury 1770–1945. Česká literární bibliografie [online databáze]. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., [citováno rrrr-mm-dd]. Dostupné z: http://retrobi.ucl.cas.cz.
Forma dedikace:Při vzniku práce [knihy/studie/…] byla využita databáze Retrospektivní bibliografie české literatury 1770–1945, zpracovávaná při výzkumné infrastruktuře Česká literární bibliografie – https://clb.ucl.cas.cz/ (kód ORJ: 90243).
Datová sada ke stažení:https://clb.ucl.cas.cz/datove-sady-ke-stazeni/
Licence:CC BY-NC-SA 4.0 Mezinárodní

Popis báze

Historie

Historie lístkové kartotéky nynější Retrospektivní bibliografie české literární vědy je spojena s Českou akademií věd a umění, kde se v době druhé světové války započalo s přípravou lístkového katalogu bibliografie české literatury za léta 1936–1945. Tento úkol v roce 1947 plynule převzal nově vzniklý Ústav pro českou literaturu. Rozhodující impuls pro vznik Retrospektivní bibliografie je spjat s osobností Emanuela Macka, který v polovině padesátých let přišel s konceptem vybudování dnešní Retrospektivní bibliografie české literární vědy, ohraničené shora rokem 1945. Nedlouho poté se započalo se systematickou excerpcí materiálu o české literatuře z periodického tisku vycházejícího na území českých zemí od počátků novodobé české literatury v závěru 18. století až takřka po aktuální současnost. Excerpce postupovala zpočátku chronologicky, tzn. začínalo se periodiky 19. století, později byla excerpována i periodika první poloviny století dvacátého (proto jsou v katalogu u excerpt z 19. století výrazněji zastoupeny ručně psané lístky, naopak 20. století už je většinou zapisováno psacím strojem). Emanuel Macek zároveň pro potřeby bibliografické excerpce připravil základní metodologické materiály, mj. dodnes platnou příručku Bibliografie české beletrie a literární vědy (Praha: ČSAV, 1969).

Lístková kartotéka Retrospektivní bibliografie se záhy stala výchozím zdrojem informací nejen pro velké ústavní úkoly – zejména tzv. Akademické dějiny české literatury a od sedmdesátých let též pro Lexikon české literatury –, ale i pro práce drobnější a dílčí. Intenzita excerpce postupně klesala, neboť časem stále větší podíl práce zabírala nutná redakce a rozřazování materiálu a původní štědré personální zajištění se pozvolna tenčilo.

Nový impuls pro rozvoj kartotéky znamenal na počátku devadesátých let příchod Daniela Řeháka, který postupně rozřadil „resty“ po předchozích správcích katalogu (přes 250 000 lístků), a především koncepčně vyřešil otázku šifer a pseudonymů v katalogu: vznikla tak samostatná dešifrační a dešifrátová část katalogu. Systematickou a metodicky podloženou prací na odhalování šifer a pseudonymů se pak postupně podařilo identifikovat velké množství neznámých či dosud neidentifikovaných osob.

Postupem času tak vznikla promyšleně řazená kartotéka, která v současnosti zaujímá cca 700 zásuvek a cca 1,75 milionu excerpčních lístků. Úvahy o její digitalizaci započaly již v devadesátých letech, kdy materiálové zdroje Střediska literárněvědných informací ÚČL začaly být zpracovávány do elektronických databází, které byly postupně zpřístupňovány online. Takto byl v druhé polovině devadesátých let učiněn pokus o přepis předmětové části lístkového katalogu (nynější databáze RET), který však pro velké nároky na časové a personální kapacity po krátkém čase ustrnul. Kolosální kartotéka se svým objemem smysluplné digitalizaci dlouho vzpírala.

V posledních letech nová excerpce pokračovala pomaleji a práce na Retrospektivní bibliografii byly orientovány především na redakci lístkové kartotéky a zkvalitňování dat v ní obsažených, zejména pokud jde o odhalování šifer a pseudonymů dosud neznámých osob. Perspektivně byla připravována možnost digitalizace stávající kartotéky seskenováním, která se stále zřetelněji jevila časově, finančně i technicky schůdnější než prostý přepis dat.

V roce 2009 se podařilo získat na digitalizaci kartotéky Retrospektivní bibliografie dvouletý grantový projekt z programu INFOZ, jehož poskytovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci byl vyvinut prezentační systém RETROBI a z cca 85 % též seskenována lístková kartotéka. V úplnosti by se měl lístkový katalog Retrospektivní bibliografie objevit na webu v průběhu roku 2012.

Stav excerpční základny

Pro Retrospektivní bibliografii české literární vědy byl v průběhu uplynulých více než 50 let systematicky excerpován periodický tisk od počátků národního obrození do konce druhé světové války, vycházející na území českých zemí v českém, německém, popř. i slovenském jazyce. Excerpováno bylo vše, co se týká literatury a příbuzných disciplín, v první řadě beletrie (včetně překladů), referáty o dílech české a světové literatury a jejich adaptacích pro jiné druhy umění (divadlo, film, hudba aj.), literárněvědné studie a stati, zprávy, glosy či polemiky, ale poměrně hojně též publicistika, politická prohlášení a manifesty, stati o příbuzných oborech s dílčím přesahem do oboru literární vědy atp. atd. U „pomezních“ či „sporných“ článků je jejich ne/zařazení ovlivněno osobou excerptora a jeho znalostmi, ale většinou byl excerpční záběr spíše širší. Speciální podmnožinu pak tvoří excerpce obrazového materiálu (portréty či fotografie spisovatelů, ilustrace k jejich textům atp.).

Celkem tak Retrospektivní bibliografie obsahuje cca 1,75 milionu odkazů na excerpované články z celkem cca 530 periodických titulů novin a časopisů, popř. i jednotlivých almanachů či sborníků z období 1775–1945.