Časová osa

Se schválením Organizačního řádu ÚČL ČAVU byla ustanovena rovněž koncepce budoucího bibliografického oddělení.

V Ústavu pro českou literaturu začal pracovat Emanuel Macek, pozdější dlouholetý vedoucí bibliografického oddělení a tvůrce konceptu vybudování dnešní Retrospektivní bibliografie české literární vědy coby generální retrospektivní literárněvědné bibliografie pro období od počátků národního obrození do roku 1945. Je autorem mj. následujících bibliografií: Soupis díla S. K. Neumanna (1960), Soupis díla Jana Mukařovského (1982), Mrštíkové a divadlo (1963),Bibliografie české beletrie a literární vědy: metodická příručka (1969), Soupis díla Viléma Mathesia (1983), Z období Zápisníku (1987–1988), Bibliografie F. X. Šaldy od roku 1928 do současnosti (1988),

K ústavu byl připojen Kabinet pro filologickou dokumentaci a začalo soustavnější budování staročeské sbírky.

V Ústavu pro českou literaturu začal působit Miroslav Laiske, jeden z čelných představitelů české literární bibliografie a zakladatelů její koncepce. Z jeho bibliografického díla zmiňme např.: Josef Kajetan Tyl: soupis literárního díla (1957), Bibliografie Jaroslava Haška: soupis jeho díla a literatury o něm (1960), Bibliografie Boženy Němcové: soupis jejího díla a literatury o něm (1962), Karel Havlíček Borovský: soupis hlavní literatury o jeho životě a díle (1967), Literatura o Janu Nerudovi (1967; spoluautor), Divadelní periodika v Čechách a na Moravě 1772–1963 (1967), Soupis prací prof. Felixe Vodičky za léta 1933–1968 (1969), Josef Dobrovský: Bibliographie der Veröffentlichungen von Josef Dobrovský (1970–71; spoluautor). 

Se schválením Organizačního řádu ÚČL ČAVU byla ustanovena rovněž koncepce budoucího bibliografického oddělení.

V Ústavu pro českou literaturu začal působit Miroslav Laiske, jeden z čelných představitelů české literární bibliografie a zakladatelů její koncepce.

K ústavu byl připojen Kabinet pro filologickou dokumentaci a začalo soustavnější budování staročeské sbírky.

V Ústavu pro českou literaturu začal působit Emanuel Macek, pozdější dlouholetý vedoucí bibliografického oddělení a tvůrce konceptu dnešní Retrospektivní bibliografie české literární vědy coby generální retrospektivní literárněvědné bibliografie pro období od počátků národního obrození do roku 1945. Je autorem mj. následujících bibliografií: 

• 1964 Bibliografie české literární vědy. 1945–1955
• 1964 Česká literární věda 1962
• 1969 Bibliografie české beletrie a literární vědy

Olga Balášová, Miroslav Laiske, Emanuel Macek a Jaroslav Nečas připravili k vydání Bibliografie české literární vědy. 1945–1955: práce o české literatuře (1964).

Pod redakcí Václava Broučka, Jaromíra Jedličky, Borise Mědílka a Emanuela Macka vychází bibliografická ročenka Česká literární věda 1962. V následujících letech vyšly ročenky pro období 1961–1980. Poslední z nich pro rok 1980 vyšla roku 1992.

Emanuel Macek vydal metodickou příručku Bibliografie české beletrie a literární vědy. Publikace sumarizuje dosavadní metodické postupy vyvinuté při bibliografickém pracovišti ÚČL, zejména pak při zpracování retrospektivní bibliografie.

Po transformaci ÚČL v Ústav pro českou a světovou literaturu v průběhu 70. a 80. let vznikají bibliografie slovanských a západních literatur, seřazené do následujících řad: Česká literární věda. Slavistika 1971–1975 (1971–1990), Česká literární věda. Neslovanské literatury 1974–1982 (1975–1990), Bibliografie literárněvědných occidentalik v českém tisku 1970–1973 (1972–1975).

Zaměstnancem Ústavu se stal František Knopp, spoluzakladatel Střediska literárněvědných informací a autor mj. následujících bibliografií: Bibliografie Karla Čapka: soupis jeho díla (1990; spoluautor), Česká nezávislá literatura v ohlasech: výběrová bibliografie knih a článků od roku 1990 (1994; spoluautor), Česká literatura v exilu 1948–1989: bibliografie (1996), Bibliografie časopisu Divadlo 1949–1970 (1998), Bibliografie díla Vladimíra Macury (2000).

Od roku 1990 začala být Česká literární bibliografie jako jedna z prvních v ČR zpracovávána v databázovém systému CD/ISIS.

V rámci projektu Věcný informační tesaurus obecného literárního, vědeckého a společenského bytí české národní kultury 1770–1945 byl proveden přepis části Retrospektivní bibliografie do lístkové podoby.

V rámci projektu Rešeršní informační systém české literární bibliografie byly do databázové podoby převedeny bibliografické ročenky Česká literární věda pro léta 1961–1980.

Bibliografická databáze byla poprvé zpřístupněna na webových stránkách ÚČL a pravidelně aktualizována v týdenním intervalu.

V rámci grantu Digitalizace knižního katalogu Ústavu pro českou literaturu a zpřístupnění databáze osobností české literatury (2004–2008) se začala zpracovávat veřejně dostupná elektronická databáze České literární osobnosti.

Proběhla digitalizace a zpřístupnění lístkové kartotéky Retrospektivní bibliografie. Kartotéka byla nově zpřístupněna v systému RETROBI a díky propojení s OCR přepisy umožnila fulltextové vyhledávání v datech.

Byl zpracováván projekt Bibliografie české literární vědy 1945–1960. V jeho rámci byla pořízena literární bibliografie tohoto období a oba hlavní celky ČLB tak byly propojeny do souvislé chronologické řady. 

Vojtěch Malínek připravil Metodiku zpracování oborové analytické bibliografie.

Proběhla konverze historických bází ČLB z proprietárního systému CDS/ISIS do systému Aleph. V jejím rámci bylo převedeno 7 dílčích bází obsahujících bezmála 430 000 záznamů.

Na základě výsledků mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur z roku 2014 byla ČLB zařazena na Cestovní mapu výzkumných infrastruktur ČR pro výzkum, vývoj a inovace.

Při ČLB byl ustanoven tým bibliografie literárního samizdatu a byly zahájeny práce na analytické bibliografii samizdatových periodik.

Se zahájením řešení projektu Český literární internet byl při ČLB byl ustanoven tým bibliografie literárního internetu a databáze ČLB byly rozšířeny i o tuto oblast.

Byla navázána užší spolupráce s Polskou akademií věd v rámci projektu Future of Polish and Czech Literary Bibliography: Towards integration and exploitation in comparative research.

V rámci konsorcia DARIAH-ERIC byla pod koordinací Polské literární bibliografie a ČLB ustavena Bibliographical Data Working Group.

Při ČLB byla ustavena Sekce pro globální a digitální literární studia, věnující se kvantitativnímu výzkumu bibliografických dat.

Zahájení řešení dvou pětiletých projektů NAKI – Český literární exil a Almanachy, kalendáře a ročenky 1801–1945.