Vědecká rada (Scientific Board) České literární bibliografie je poradním orgánem pro vedení ČLB. Je složena z renomovaných odborníků a odbornic v oboru literárněvědných informací a literárněvědné bohemistiky z domácích i zahraničních pracovišť. Průběžně sleduje a vyhodnocuje chod ČLB, vyslovuje se ke strategickým otázkám jejího budoucího rozvoje a formuluje doporučení pro její budoucí rozvoj. Schází se alespoň jednou ročně během tzv. onsite visit k prezenčnímu zasedání, v mezičase probíhá komunikace elektronickou formou.
Předsedkyně:
prof. dr hab. Joanna Czaplińska (Uniwersytet Opolski, Polsko)
Členové a členky:
Mgr. Michal Frankl, Ph.D. (Masarykův ústav a Archiv AV ČR)
dr. Claire Madl (CEFRES Centre français de recherche en sciences sociales, Francie/Česká republika)
dr. Nanette Rißler-Pipka (Max Weber Stiftung, Německo)
prof. Mikko Tolonen (University of Helsinki, Finsko)
dr Tomasz Umerle (Instytut Badań Literackich, Polska Akademia Nauk, Polsko)
Tajemnice:
Joanna Czaplińska – polská literární vědkyně, bohemistka, překladatelka. Vyučuje na Opolské univerzitě, kde v letech 2016–2020 plnila funkci děkanky Filologické fakulty. Zabývá se českou literaturou 2. poloviny 20. století (zejména exilovou a populární). Autorka monografií: Dziedzictwo robota. Współczesna czeska fantastyka naukowa (2001), Tożsamość banity. Problematyka autoidentyfikacji w „młodej“ czeskiej prozie emigracyjnej po 1968 roku (2006) a Přidaná hodnota exilu. Úvahy o české exilové literatuře po roce 1968 (2014).
Michal Frankl – český historik se zaměřením na problematiku antisemitismu a uprchlické politiky v českých zemích od 19. století do současnosti. Působil jako vedoucí oddělení holocaustu v Židovském muzeu v Praze, v současnosti pracuje v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Je řešitelem ERC Consolidator Grant Unlikely refuge? Refugees and citizens in East-Central Europe in the 20th Century a národním koordinátorem European Holocaust Research Infrastructure (v rámci LINDAT/CLARIAH-CZ). Autor monografií: Emancipace od židů. Český antisemitismus na konci 19. století (2007), Prag ist nunmehr antisemitisch. Tschechischer Antisemitismus am Ende des 19. Jahrhunderts (2011) a Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy, 1938–1939 (2023).
Claire Madl – francouzská literární historička a knihovnice, zástupkyně ředitele Centre français de recherche en sciences sociales (CEFRES) se sídlem v Praze. Spoluřešitelka grantových projektů o čtenářské a knižní kultuře v českých zemích v 18. století: Reading Europe Advanced Data Investigation Tool“ (READ IT) (2018-2021) a De-centering the history of reading. The perspective of the Czech Lands 1750–2021 (od 2022). Autorka a spoluautorka monografií: « Tous les goûts à la fois ». Les engagements d’un aristocrate éclairé de Bohême (2013) a Na cestě k výborně zřízenému knihkupectví. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848) (2019).
Nanette Rißler-Pipka – německá literární teoretička, knihovnice a odbornice na bibliografické systémy. Působí na Max Weber Stiftung v Bonnu. Je národní koordinátorkou infrastruktury DARIAH-DE a koordinátorka Gesellschaft für wissenschaftliche Datenverarbeitung mbH Göttingen (GWDG). Dlouhodobě se věnuje digital humanities, knihovním a informačním systémům a španělské literatuře. Autorka a editorka monografií: Picassos schriftstellerisches Werk. Passagen zwischen Bild und Text (2015), Theorien von Autorschaft und Stil in Bewegung: Stilistik und Stilometrie in der Romania (2019).
Mikko Tolonen – finský historik intelektuálních dějin 18. století. Působí na Filozofické fakultě Univerzity v Helsinkách. Je vedoucím Helsinki Computional History Group. Působí jako národní koordinátor infrastruktury DARIAH-FI, člen rady European Association for Digital Humanities (EADH) a předseda Digital Humanities in the Nordic and Baltic Countries (DHNB). Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku Digital Humanities, datového výzkumu a historie idejí 18. století. Autor a editor monografií: Mandeville and Hume: anatomists of civil society (2013), Critical Edition of David Hume’s History of England (2023).
Tomasz Umerle – polský literární vědec. Působí jako zástupce vedoucího Pracovny současné bibliografie Polské akademie věd a je koordinátorem Bibliographical Data Working Group při konsorciu DARIAH-ERIC. Zaměřuje se na téma literární bibliografie a digital humanities a využití bibliografických dat pro účely badání o kulturním dědictví. Autor monografií: Trocki – Storczyki – Literatura. Miejsce Literatury w (auto)biografii intelektualnej Richarda Rortyego (2015) a Literackie praktyki codzienności. Teoria i studium przypadku (2018).
Prof. Alessandro Catalano – italský literární historik, bohemista, překladatel a vysokoškolský učitel. Vyučuje na Università di Padova v Itálii. Redaktor časopisu eSamizdat. V roce 2022 obdržel cenu Premia Bohemica. Autor monografií: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem (1945–1959) (2008) a Zápas o svědomí: Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) a protireformace v Čechách (2008).
Jiří Mika – český knihovník a literární historik. Spolupracuje s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Aktivně se podílel mj. na vývoji informatického zázemí pro Českou literární bibliografii. V letech 2012–2017 působil jako ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Autor monografií Mezi alembikem a spilkou. Svět sládka a spisovatele Otakara Zachara (2012) a Třísky na duši. Kladenské roky Jiřího Koláře (2020).
prof. Dr. phil. PhDr. Marek Nekula – český lingvista, kulturní historik, bohemista a slavista působící v českém centru Bohemicum na Universität Regensburg v Německu. Od roku 2021 děkan na Fakultě jazyků, literatur a kultur. Podílel se na ústředních slovníkových publikacích mapujících vývoj současného jazyka českého – Příruční mluvnice češtiny (1995) a Encyklopedický slovník češtiny (2002). Autor početných studií a monografií: Franz Kafka and His Prague Contexts. Studies in Language and Literature (2016), Tod und Auferstehung einer Nation. Der Traum vom Pantheon in der tschechischen Literatur und Kultur (2017) a Zeitschriften als Knotenpunkte der Moderne/n. Prag – Brünn – Wien (2019).
