Bibliografické pracoviště je součástí Ústavu pro českou literaturu již od jeho založení v roce 1947. Rychlým rozvojem prošla ústavní bibliografie pod vedením Emanuela Macka zejména v padesátých a šedesátých letech 20. století, kdy se na jejím zpracovávání podílelo až 40 osob s produkcí cca 100 000 záznamů ročně. V této době vznikla především obří tzv. Retrospektivní bibliografie české literatury, tj. lístková kartotéka čítající dnes cca 1,7 mil. excerpt podchycujících veškeré texty o literatuře (tj. včetně otisků beletrie a textů k zahraničním literaturám) z dobových novin a časopisů pro období do roku 1945, dále rozvíjená a redigovaná až do současnosti. Svým rozsahem, chronologickým záběrem i úrovní zpracování jde dodnes nejen v domácím, ale přinejmenším i evropském měřítku o unikátní zdroj informací pro odborný výzkum v oblasti věd o umění a kultuře ve střední Evropě.
Na retrospektivní bibliografii navázala tzv. bibliografie současná, koncipovaná jako sekundární oborová bibliografie, která od roku 1961 pro potřeby literárněvědné bibliografie zpracovává aktuální tištěnou produkci (noviny, časopisy, sborníky a knihy) formou tištěných bibliografických ročenek. Knižně pak byly při ČLB připraveny rozsáhlé personální bibliografie např. Jaroslava Haška, Karla Čapka či Josefa Škvoreckého.
Po určité stagnaci v sedmdesátých a osmdesátých letech došlo k prudkému rozvoji ČLB v letech devadesátých. Již roku 1990 začala být literárněvědná bibliografie jako jedna z prvních v ČR zpracovávána prostřednictvím počítačové databáze (systém ISIS). V průběhu devadesátých let pak byla vedle aktuálního přírůstku zpracována bibliografie českého literárního exilu a do databázové podoby byla převedena též část bibliografie retrospektivní, která prošla v průběhu devadesátých let komplexní redakcí (rozřazení excerpt, cílené dešifrace atp.). Nově pak vzniká unikátní Biografický archiv jako sbírka systematicky ověřovaných (matriky, dotazníky atp.) biografických materiálů k jednotlivým osobnostem literárního života v českých zemích. Materiály v Biografickém archivu pocházejí jak ze starších projektů ÚČL (Lexikon české literatury), tak z vlastního výzkumu. V závěru devadesátých let byly do databázové podoby kompletně převedeny starší bibliografické ročenky pro léta 1961–1980.
V masivní digitalizaci pokračovala ČLB i po roce 2000. Od roku 2004 byla ústavní bibliografie zpřístupněna s týdenní aktualizací online prostřednictvím internetu. V letech 2004–2008 byla při ČLB vyvinuta a následně roku 2008 veřejně online spuštěna i biografická databáze České literární osobnosti, vznikající na podkladě údajů z Biografického archivu. V letech 2009–2011 pak byla v rámci projektu podpořeného MŠMT zdigitalizována a online zpřístupněna i lístková kartotéka Retrospektivní bibliografie, čímž byla dovršena digitalizace stávajících zdrojů ČLB, které jsou od této doby v úplnosti dostupné online. Nejvýznamnějším výsledkem tohoto projektu se stal software pro digitalizaci a online zpřístupnění lístkových kartoték RETROBI, který je v současnosti používán jak při výzkumné infrastruktuře ČLB, tak i v jiných paměťových a výzkumných institucích v ČR. V letech 2012–2015 byl realizován projekt Bibliografie české literární vědy 1945–1960, v jehož rámci bylo zpracováno přes 80 000 záznamů a jímž byly obě hlavní části ústavní bibliografie propojeny do souvislého chronologického celku. V závěru roku 2016 pak byla uzavřena náročná konverze původních historických bází ČLB do systému Aleph, v současnosti zřejmě nejpropracovanějšího databázového knihovnického systému v ČR, na jehož platformě jsou nově data dostupná všem uživatelům.
V letech 2014–2015 ČLB úspěšně prošla náročným mezinárodním hodnocením a s platností od roku 2016 byla zařazena na tzv. Cestovní mapu výzkumných infrastruktur ČR pro výzkum, vývoj a inovace. Tato pozice byla potvrzena při tzv. Interním hodnocení výzkumných infrastruktur roku 2017. Zisk statusu národní výzkumné infrastruktury zajistil ČLB stabilní financování na následující období a umožnil další rozvoj bibliografického pracoviště. Od roku 2016 se součástí ČLB stal tým bibliografie literárního samizdatu a od roku 2017 díky zisku návazného projektu z evropských strukturálních fondů vzniká též tým bibliografie literárního internetu. Konečně roku 2020 byl se ziskem juniorského projektu GA ČR ustaven tým pro globální literární studia.
